Prvním bodem jednání byla novela zákona o matrikách, jménu a příjmení. Cílem novely je odstranění nedostatků a nejasností z matriční praxe. Má dojít k přenosu působnosti v případech prohlášení týkajících se příjmení u osvojení. Nově by tak mohli místo soudů činit právě matriční úřady. Spolu s novelou matričního zákona dochází také ke změně zákona o správních poplatcích. Konkrétně má dojít ke změnám poplatků za změnu příjmení partnera v registrovaném partnerství či u vydávání povolení na uzavření manželství. Změny se projeví i v občanském zákoníku. Jde o rozšíření práv osob v oblasti určování rodičovství či rozšíření práv dětí, kterých se toto týká. V oblasti změn příjmení by pak mělo dítě, které dosáhne určitého věku, samo souhlasit se změnou svého jména a příjmení.

Členové vlády se na pondělním jednání seznámili se Zprávou o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji. V rámci vlády došlo ke shodě, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude. Nejpozději by tak měli lidé začít pobírat starobní důchod ve věku 65 let. Další zhodnocení demografického vývoje proběhne až v roce 2024. Pro nezvyšování věku odchodu do důchodu existuje několik argumentů. Prvním z nich je, že v současné generaci 50+ panuje problém se strukturální zaměstnaností, kdy pak tito lidé mají kvůli věku problém najít práci. Zároveň dnes do důchodu předčasně odchází spousta lidí také ze zdravotních důvodů. Dalším důvodem je pak délka života ve zdraví, která i přes zvyšování délky života zůstává stejná. Do 15. prosince 2019 se pak očekává soubor parametrických změn důchodové reformy ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále se vláda zabývala Strategickým rámcem přípravy na stárnutí společnosti 2019-2025, jehož projednávání bylo přerušeno.

"Za naší vlády a bývalé koaliční vlády došlo skutečně k dramatickému nárůstu důchodů. Cíl je jasný, v roce 2021 dosáhnout na průměrný důchod 15 tisíc korun. Důchodci jsou pro nás priorita, zajímají nás jejich životní podmínky. Vnímáme problémy s bydlením, nájmem, energiemi, léky či zdravotní péčí. Zároveň naprosto odmítáme, že bychom jakkoliv pohnuli se zastropováním věku odchodu do důchodu. To určitě ne," dodal Andrej Babiš.

Vláda vzala na vědomí zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice za rok 2018. Jedná se o tzv. Modrou zprávu. Cílem je informovat o činnostech souvisejících s vodním hospodářstvím za uplynulý rok. Dle údajů ze Zprávy byl rok 2018 nejteplejším rokem od roku 1961. Dále ze zprávy plyne, že státní podniky, povodí a lesy vynaložily na správu vodních toků více než 3 miliardy korun. Státní pozemkový úřad vybudoval vodohospodářské a protierozní opatření za 260 milionů korun. V loňském roce zároveň došlo ke zvýšení spotřeby vody na obyvatele o půl litru, konkrétně na 89,2 litru na osobu na den. Došlo k prodloužení vodovodní a kanalizační sítě. V rámci vodního hospodářství pak byly použity prostředky v celkové výši 6,8 miliardy korun. Povedlo se také snížit poměr používaných pesticidů či spustit pilotní projekt v oblasti toku Želivka. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také dvě aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky. Ty se týkaly například přípravy stavby vodního díla Vlachovice, které má sloužit jako zdroj pitné vody na Zlínsku. Členové vlády dále jednali o převodu nepotřebného majetku, se kterým má právo hospodařit SŽDC. Jedním z bodů jednání bylo také vymezení hlavních oblastí dotační politiky pro nestátní neziskové organizace. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do příštího jednání.