"Problém tkví především v tom, že je financování aktivit a činností podporujících digitalizaci ve školství zajišťováno především z evropských peněz v rámci projektové činnosti, kde není nastavena žádná udržitelnost. Hrozí tak riziko, že po skončení těchto projektů školy nebudou mít na rozvoj digitalizace dostatečné finanční prostředky. Ministerstvo školství by se tak podle našeho názoru mělo více zaměřit na nastavení financování a zajištění podpory školám i mimo jejich projektovou činnost," uvedl poslanec Lukáš Bartoň a dodal: "Pokud chceme digitalizaci ve školství skutečně dále posouvat, je třeba více zaměřit pozornost také na podporu učitelů a jejich další vzdělávání v této oblasti. Již v minulosti jsme byli svědky toho, že sice bylo zajištěno materiální vybavení pro školy, nicméně učitelé neměli dostatečnou metodickou podporu, aby takové vybavení mohli skutečně efektivně využívat ve výuce. Školy tak získaly například interaktivní tabule, na které v některých případech spíše usedal prach, než aby byly ve výuce skutečně smysluplně využívány."

Bartoň však podotýká, že nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu plně nezohledňují činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zejména v posledních dvou letech: "Neztotožňujeme se s tvrzením, že by Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v této oblasti nic nečinilo. Pokud se ovšem další činnost v oblasti digitalizace nezaměří více na vzdělávací a metodickou podporu učitelů a zajištění udržitelného financování, nehneme se z místa. Ministerstvo by nicméně dle našeho názoru nemělo přehazovat odpovědnost na zřizovatele škol, tedy kraje a obce, ale stát se lídrem, který jim systémově pomůže s rozvojem digitalizace na školách - to zřizovatelé sami nebudou schopni plně a efektivně zajistit."

Kromě rozvoje digitalizace výuky by se MŠMT mělo více zaměřit také na digitalizaci správy škol. Rozvíjení této oblasti by školám výrazně ulehčilo život a snížilo čas nutný k zajištění jejich administrativní činnosti.