Od roku 2011 do poloviny roku 2018 čerpaly školy z fondů EU přes 22 miliard korun. Např. z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost získaly základní a střední školy 5,5 miliardy korun, za které pořídily zejména ICT vybavení. Vzhledem k zaměření operačního programu však školy musely tyto nákupy ICT zaštítit vytvořením více jak 1,8 milionu digitálních učebních materiálů. Ty jsou ale často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně. Takováto podpora tak byla podle NKÚ neefektivní.

Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.

Projekty a opatření zaměřené na digitalizaci vzdělávání mají zvýšit digitální gramotnost žáků i učitelů, rozšířit digitální služby na školách a také zlepšit ICT vybavení škol. MŠMT v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit a NKÚ prověřil 18 z nich. Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo. Neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé, nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.

NKÚ také v rámci kontroly provedl pro dokreslení situace dotazníkové šetření mezi školami a analýzu statistických dat MŠMT. I z nich vyplynulo, že hlavní překážkou pro rozvoj digitalizace na základních a středních školách je nedostatek prostředků na výměnu, správu i nákup nové techniky, na kterou školy obtížně hledají zdroje.

Analýza dat pak ukázala, že zatímco na středních školách je celkově v průměru dostatek počítačů, na základních školách je situace horší. Na jeden počítač zde připadá 6,5 žáka, na středních školách jde o čtyři žáky. To je optimální počet žáků na jeden počítač i podle MŠMT. Průzkum také ukázal, že 80 % počítačů na školách je starších tří let.