Uhelná komise bude řešit nejen záležitosti spojené s útlumem těžby. "Musíme se velmi intenzivně zabývat energetickou soběstačností, mít co nejlépe zajištěnou energetickou bezpečnost a být i co se týče energií maximálně konkurenceschopní. Nový poradní orgán vlády tak bude řešit celou řadu citlivých věcí a odborná doporučení poskytovat vládě. Rozhodovat o nich samozřejmě budeme muset s ohledem na budoucí energetický mix, tedy potřeby budoucích generací," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: "Zásadní přitom je, abychom, co se týče uhlí, jeho postupného útlumu a využívání dalších zdrojů energie, našli shodu pokud možno všech zainteresovaných stran."

"Česká republika má v současnosti jako jeden z mála států závazný plán, jak bude v následujících 30 letech snižovat emise skleníkových plynů, aby dostála mezinárodním závazkům, jak v rámci Pařížské dohody, tak v rámci Evropské unie. Dopady změny klimatu ale postupují rychle a razantně a proto potřebujeme i přesný jízdní řád, podle kterého postupně vyřadíme uhlí z používání ve velké energetice, která v České republice stále nejvíc přispívá ke změně klimatu. Snižovat emise skleníkových plynů budeme samozřejmě ve všech sektorech a také se tak děje, výroba elektřiny a tepla má ale dosud největší rezervy," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Předsedy uhelné komise jsou ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Pro maximální vyváženost jsou dalšími členy zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, poslanecké sněmovny a akademické sféry.

Používání energie uhlí nelze ukončit nárazově, česká energetika je historicky založena právě na uhlí. Podíl se ale snižuje. Státní energetická koncepce počítá s tím, že by se do roku 2040 mělo jednat o 10 - 15 %. Vliv na to má mimo jiné cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky kvůli vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší.

Nejvíc elektřiny v České republice se podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) loni vyrobilo právě v hnědouhelných elektrárnách, šlo o 43 %. Následovaly elektrárny jaderné (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje energie (11 %). V roce 2018 se v ČR vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého). ČR se tak v žebříčku nejvyšších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.