Proces transferu zahraničních uchazečů o práci je v České republice velmi náročný. O pracovní víza je navíc velký zájem a ministerstvo vnitra, pod jehož gesci problematika spadá, žádosti nestihá vyřizovat. "Komunikace s úřady je zoufale pomalá. Žádost o transfer jsem podal na konci února tohoto roku a první reakci jsem dostal teprve v květnu. Stále jsem v procesu a netuším, kdy budu mít výsledky, ačkoliv formálně vše splňuji," říká Petr Korolev, ruský občan, který se momentálně uchází o pozici projektového manažera v české pobočce překladatelské společnosti Janus Worldwide.

Česká republika je pro zájemce o práci pocházející z Ruska a Ukrajiny atraktivní. "Vzhledem k příbuznosti rodného jazyka se dokáží rychle naučit češtinu, a začlenit se tak do společnosti. Díky tomu mají uchazeči možnost získat pozici odpovídající jejich kvalifikaci a zajistit si dobrou životní úroveň," popisuje situaci Oleksij Ponomarov, který místní pobočku firmy Janus vede. "I proto zaznamenáváme výrazný zájem o práci v naší kanceláři v České republice. Bohužel celý proces často trvá i více než půl roku, Korolev není zdaleka jediný případ," dodává.

Za pravdu oběma pánům dává také Hana Tomaštíková, mluvčí Dopravního podniku města Brna, který patří mezi významné zaměstnavatele v rámci Jihomoravského kraje. "Největším úskalím je z našeho pohledu dlouhý a administrativně i finančně náročný vízový proces. V případě dlouhodobých víz trvá jejich vyřizování až osm měsíců. Výsledek je navíc nejistý," vysvětluje.

Jihomoravským firmám pomáhá speciální program, brzy přivítají nové zaměstnance
I z tohoto důvodu se dopravní podnik, stejně jako řada dalších jihomoravských firem, rozhodl zapojit do pilotního projektu Regionální hospodářské komory Brno. Ten má za cíl společnostem, jež mají o zaměstnávání cizinců zájem, celý proces co nejvíce usnadnit. Program podpory vznikl ve spolupráci s Jihomoravským krajem, který jej i financuje. "Unikátním projektem se snažíme pomoci zaměstnavatelům v kraji. Kromě toho, že zapojeným společnostem pokryjeme velkou část nákladů spojených s náborem, jim poskytujeme i administrativní podporu. Uchazečům o práci pak spolu s Jihomoravským regionálním centrem na podporu integrace cizinců nabízíme pomoc se začleněním do nového prostředí, a to formou jazykového vzdělávání, asistence při jednání s úřady či například aktivit pro maminky s dětmi," přibližuje Čeněk Absolon, ředitel RHK Brno. "Největší zájem evidujeme o profese v oblasti IT, ale také výroby, například zámečníky či svářeče," podotýká.

O projekt v pilotní fázi podle Absolona projevilo zájem na 60 firem. Odborného semináře na téma zaměstnávání cizinců z Ukrajiny a Srbska, který se konal v dubnu, se zúčastnilo 70 zájemců. "S průběhem projektu jsme velmi spokojení. Spolupráce funguje díky vysoce profesionální úrovní všech zapojených a rádi bychom v ní pokračovali i do budoucna. Těšíme se, až budeme moci po náročném několikaměsíčním procesu přivítat v našich řadách nové kolegy," uzavírá Tomaštíková.