Premiér s ministry zahájil návštěvu Středočeského kraje v městysu Senomaty na Rakovnicku. Tato oblast patří mezi nejvíce postižené suchem v České republice. Se zástupci Povodí Vltavy a Ohře diskutoval o projektech vodních nádrží Senomaty a Šanov. Členové vlády se seznámili též s komplexním řešením problematiky sucha v povodí Rakovnického potoka a s přípravou vodního díla Kryry. Které by mělo sloužit také k zajištění dostatku vody pro závlahy chmelařských a zemědělských oblastí a ke zlepšení průtoků během období sucha. Na první etapu souvisejících opatření je k dispozici 550 milionů korun. Celkově se pak na řešení sucha počítá s náklady přibližně 3,4 miliardy korun. Samotná realizace výstavby vodních nádrží je plánována mezi roky 2022 až 2025 a vodního díla Kryry o něco později.

"Máme na stole konečně konkrétní projekty na Šanov, Senomaty a velkou nádrž Kryry. Celkem jsou to náklady asi 3,5 miliardy korun a je to definováno projektem na propojení vody z řeky Ohře do této oblasti. Jde o to, aby vláda projednala dodatečné finanční prostředky na výkup pozemků. A samozřejmě jsou zde důležití starostové Senomat a Šanova, kteří by měli jednat s majiteli pozemků, aby se pozemky vykoupily a abychom mohli konečně začít investovat," uvedl Andrej Babiš.

Další zastávkou byla obec Chrášťany, kde delegace navštívila firmu Lupofyt, kde pěstují například odrůdu chmele Žatecký poloraný červeňák. Andrej Babiš si prohlédl chmelnice pod závlahou a diskutoval s místními zemědělci. Na budování a obnovu závlah je pro zemědělce určen program Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu. Zemědělci tak mohou na období let 2017 až 2022 využít celkem 1,1 miliardy korun. Na podporu kapkové závlahy do chmelnic je pak v národním programu vyčleněno celkem 35 milionů korun. Oproti roku 2018 jde o navýšení o téměř 9 milionů korun.

"V Evropě je jedním z největších témat klimatická změna a ta je dnes jasná. Před chvílí jsme navštívili firmu Lupofyt, zemědělci s tím mají velký problém. Je tam navýšení teploty, takže souvislost je jasná. Všechny tyto projekty bychom chtěli financovat hlavně z evropských peněz," řekl předseda vlády.

Předseda vlády se pak s ministry přesunul do obce Nenačovice, kde se seznámil s revitalizací vodního toku Loděnice. V letech 2014 a 2015 došlo k vytvoření nového meandrujícího koryta. To bylo rozšířeno z původních 6 až 8 metrů na přibližně 20 metrů. Kromě rozšíření došlo také k prodloužení toku o 370 metrů, změlčení koryta či vzniku několika tůní. Změlčení koryta pomůže ke zlepšení vodohospodářských poměrů a zmírnění dopadů povodní na níže ležící obce. V okolí koryta zároveň došlo k vysazení 10 000 stromů a keřů. Do investic v boji proti suchu se od roku 2014 investovalo již 40 miliard. V dalších letech se počítá s 30 miliardami korun z národního investičního plánu a minimálně 20 miliardami korun z evropských fondů.

V odpoledních hodinách premiér navštívil místo budoucí stavby pokračování Pražského okruhu v úseku D1 - Běchovice. Územní řízení stavby bylo zahájeno v červnu 2019. V současné době probíhají jednání s hl. m. Praha o společném postupu při výkupu pozemků. Probíhají též práce na dokumentaci ke stavebnímu povolení. Do konce roku 2021 by mělo proběhnout výběrové řízení na zhotovitele stavby a samotný začátek prací se odhaduje na polovinu roku 2022. Zprovoznění úseku se očekává v roce 2024. Předpokládané náklady na dostavbu všech připravovaných úseků se odhadují přibližně na 68 miliard korun. Zároveň probíhá novelizace zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který by měl zrychlit povolování staveb. Posun by mohla přinést i rekodifikace stavebního práva, díky které by nebylo možné stavby blokovat.

"Zde má pokračovat obchvat Prahy, to znamená trasa Plzeň - Hradec Králové. Z hlediska výkupu pozemků spolupracujeme s magistrátem a je snaha o zrychlení zahájení stavby. Termíny by se měly zkracovat, takže nejpozději v roce 2024 by mohlo být hotovo a trasu Plzeň - Hradec Králové pojedeme v kuse. Probrali jsme i dokončení druhého obchvatu, tedy na Ústí nad Labem a následné pokračovaní znovu na Plzeň z druhé strany," sdělil premiér.

Posledním bodem programu byla zastávka v Jílovém u Prahy, kudy má vést středočeská část dálnice D3. Premiér s ministrem dopravy se zúčastnili debaty se zástupci ŘSD, starosty měst a obcí na plánované trase a členy spolku Alternativa D3. Spolek zastupuje celkem 10 obcí, které nesouhlasí s tzv. západní variantou D3. Požaduje variantu východní, vedenou ve stopě současné silnice I/3. Přes tu je v současné chvíli vedena drtivá většina dopravy a způsobuje tak problémy obyvatelům přilehlých vesnic. Středočeská větev dálnice D3 má měřit 58,4 kilometru. Práce na novém úseku se plánují mezi lety 2024 a 2028.