Zatímco celkový vývoj počtu držitelů MO v zemích V4 má stagnující trend, množství žádostí o azyl v Polsku a Maďarsku zásadně kleslo - oproti roku 2016 o cca 70 % a 95 %. Z hlediska občanství žadatelů pak k největší změně došlo v Česku a na Slovensku, kdy v roce 2018 v Česku mezi pěti nejvíce zastoupenými zeměmi oproti roku 2016 již nefiguruje žádná blízkovýchodní země.

Průzkumy postojů veřejnosti Eurobarometr nadále potvrzují přetrvávající negativní nálady vůči cizincům, obzvláště těm s původem mimo země EU. Drobný posun k pozitivnějším postojům lze nicméně zaznamenat v Maďarsku a na Slovensku, a naopak další prohloubení negativních nálad v České republice a Polsku. V rámci EU platí, že čím menší kontakt s cizinci a informovanost o otázkách migrace a integrace, tím odmítavěji se obyvatelé dané země staví k migrantům a uprchlíkům. V zemích V4 se víc než polovina populace cítí být o těchto otázkách vůbec či nedostatečně informována, v Česku je to dokonce 75 %. Neinformovanost se projevuje i neschopností odhadnout podíl cizinců z oblastí mimo EU na obyvatelstvu svých zemí: občané Polska a Slovenska jej nadhodnocují přibližně desetinásobně, Češi čtyřnásobně.

"Skutečnost, že občané států V4 tak zásadně nadhodnocují počet cizinců s původem ze zemí mimo EU, kteří žijí v jejich zemích ukazuje, do jaké míry se naše představy odlišují od skutečnosti a jakou roli v tvorbě veřejného mínění hrají média a politická reprezentace", komentuje zprávu Ondřej Novotný, koordinátor projektu V4/NIEM z organizace Člověk v tísni.

Analýza srovnávala také nástroje pro integraci držitelů MO, které jsou dostupné nejen ve V4, ale ve 14 vybraných státech EU, kdy čerpá z dat širší výzkumné zprávy NIEM. Z té například vyplývá, že ač Visegrádské státy v řadě oblastí disponují potřebnými legislativními opatřeními, jejich reálná efektivita pokulhává - často vlivem jejich nedostatečného zavedení do praxe, nízkou informovaností úřadů a veřejnosti či neochotou většinových populací cizince akceptovat, čímž jim zásadně ztěžují se plně začlenit. V Česku je výrazným problémem právě poslední řečené.

V závěru zpráva předkládá pokračování příběhu "kvót", který v posledních letech výrazně určoval ve státech V4 charakter debaty o uprchlících a migraci. Zaměřuje se přitom kriticky na "nová" témata, která otázku kvót v její dominanci v jednotlivých státech postupně nahradila: například problematiku ochrany vnějších hranic nebo poskytování asistence v zemích původu.