"V navrženém systému jsou závažná pochybení, nedostatky ve stanovování předpokladů i kvantifikaci reálných dopadů, ignorování možných negativních dopadů na dotčené subjekty a mnoho dalších. Systém automaticky uvádí splnění cíle sběru PET lahví ve výši 90 procent. Ovšem ze 33 zemí světa se takové míry sběru dosahuje jen v šesti. Navíc v Německu po zavedení zálohování PET lahví došlo k poklesu celkového třídění plastů o 11 procent. Návrh systém třídění odpadů značně komplikuje, což by bez pochyby vedlo ke snížení ochoty lidí třídit," uvedl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m2. Tím by se výrazně zredukoval počet sběrných míst pro PET lahve, protože dnes máme jednu z nejhustších sítí sběru tříděného odpadu v Evropě. Třídíme do více než 413 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob umístěných přímo u domů. Systémem záloh tak, jak je navržen, by se ani nepředcházelo vzniku odpadu. Zálohované PET lahve se znovu nepoužijí, nebudou opakovaně plněny, ale semlety na vločky. Z nich se pak budou vyrábět různé výrobky z plastů. Vyčleněním PET lahví do zvláštního toku odpadů by také byla významně dotčena ekonomika dotřiďovacích linek a hlavně obcí, což by se mohlo promítnout i do zvýšení poplatku občanům za odpady nebo do snížení počtu třídících nádob v obcích. To by mohlo výrazně ovlivnit množství vytříděných obalů. Proti zavedení zálohování se proto velmi ohrazuje i Svaz měst a obcí ČR. Pro funkční a stále se zvyšující třídění v ČR je důležitý jednoduchý systém třídění odpadů dostupný každému a neměnící razantně zvyky spotřebitelů. Zavedení záloh jde proti tomuto přístupu (některé PET lahve by se sešlapávaly a nosily do kontejnerů, jiné nesešlapávaly a nosily do velkých obchodů, vyžadovalo by to i další místo pro třídění odpadů v domácnostech).

"V ČR ročně vznikne 1,2 milionu tun obalových odpadů. 250 tisíc tun z nich jsou plastové obalové odpady a z toho část - asi 51 tisíc tun - jsou PET obaly. Zálohování pouze na PET nápojové obaly by bylo zaměření se na malé množství odpadů. Systém by neplnil ani deklarovanou prevenci odpadu v přírodě, odhozeným odpadem na ulicích a v přírodě zdaleka nejsou jen PET lahve. MŽP ale velmi trápí stav litteringu v ČR, pro zlepšení jeho stavu potřebujeme současná data, proto zvažujeme zadání studie, která by množství ale i druhy odpadů v přírodě podrobně a odborně vyhodnotila," doplňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. "Navržené zálohování v sobě nese významná rizika, která jednoznačně hovoří pro to v tuto chvíli tento systém nezavádět, " dodává náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů MŽP Vladislav Smrž.

Jak posílit třídění obalů včetně PET lahví
ČR již dnes plní nové evropské cíle, které stanovují povinné množství vytříděných PET lahví k roku 2025. Do Sněmovny letos zamíří také nová odpadová legislativa, která povede ke zvýšení podílů třídění u všech komodit včetně PET lahví a plechovek. ČR musí nepochybně také ještě více zahustit síť pro tříděný sběr odpadu. Na MŽP je pak zavést principy rozšířené odpovědnosti výrobce dle nové evropské směrnice k omezení jednorázových plastů, případně prověřit možnost dotřiďování komunálního odpadu, což se jeví jako významně levnější varianta než zavádění systému zálohování PET lahví. "Průběžně budeme vyhodnocovat, zda-li stávající systém bude třeba ještě posílit dalšími mechanismy pro splnění třídícího cíle na obaly - 90% sběru PET lahví v roce 2029. I proto MŽP nadále povede debatu se všemi zainteresovanými subjekty z nápojového i odpadového průmyslu o případné budoucí možnosti zvedení záloh," uzavírá náměstek Smrž.