Kromě zvyšování údaje uvedeného na výplatní pásce je důležitý také růst cen, který může část mzdového zvýšení znehodnotit. "Zatímco za roky 2014-2016 růst spotřebitelských cen nepřekročil jedno procento, od začátku roku 2017 jsme si museli zvyknout na hodnoty přes 2 %. To má významný dopad na kupní sílu českých výdělků," připomíná Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ty se za roky 2017-2018 zvýšily nominálně o 14,8 %, avšak inflace ve stejném období dosáhla 4,7 %, reálně tak mzdy stouply o 9,7 %. Totéž se opakuje i v letošním roce, kdy v 1. čtvrtletí padla třetina mzdového nárůstu na úkor zvyšujících se cen.

V odměňování jsou velké rozdíly podle velikosti podniku a platí, že s velikostí roste mzdová úroveň. Podle výsledků Informačního systému o průměrném výdělku MPSV (ISPV) za rok 2018 pobíralo 31 % zaměstnanců nejmenších podniků (do 10 zaměstnanců) hrubou mzdu nižší než 15 tis. Kč; naopak jen 6 % z nich mělo mzdu vyšší než 40 tis. Kč. Na druhé straně v největších podnicích s počtem 5000 a více zaměstnanců pobíral jen každý dvacátý méně než 20 tis. Kč, a 39 % zaměstnanců mělo výplatu vyšší než 40 tis. Kč. "Platí též obecné pravidlo, že čím je podnik větší, tím větší je i rozdíl mezi mzdou mužů a žen. V nejmenších podnicích do 10 zaměstnanců mají ženy mediánovou mzdu nižší než muži o 5 %, v největších podnicích o 25 %," říká Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Za podmínek nedostatku pracovní síly a zvyšování minimální mzdy se distribuce mezd v roce 2018 dále zužovala. "Třebaže rostly výdělky ve všech pásmech, největší přírůstek byl zaznamenán u nejnižších mezd: dvacetina nejméně odměňovaných zaměstnanců dostala meziročně přidáno o 12 %, na druhé straně dvacetina nejvyšších mezd se zvýšila nejméně, o 7,3 %," upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Tomuto vývoji odpovídají i výsledky podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání, kde se platy řídících pracovníků zvýšily meziročně o 6 %, ale mzdy pracovníků ve službách a prodeji stouply o 11 %. Tím se dostaly na 40 % manažerské úrovně, zatímco dva roky předtím představovaly 37 %.

Výsledky ISPV ukazují také významný vliv toho, jak probíhá mzdové vyjednávání. Nejúčinnější se podle nich jeví kolektivní smlouva na podnikové úrovni, neboť mzdová úroveň těchto zaměstnanců je cca o 5 tis. Kč vyšší než u těch, kteří nemají kolektivní smlouvu, tedy vyjednávají se zaměstnavatelem individuálně. Kolektivní smlouva na odvětvové úrovni zvyšuje mzdovou úroveň podstatně méně.