Přenos z chodby, náměstí nebo zámku
Počty nezabezpečených online kamer se na webu Insecam.org průběžně mění, v České republice jich v dubnu letošního roku bylo 410. To je celosvětově devátý nejvyšší počet. V Itálii se lze snadno připojit k více než tisíci kamer, v Japonsku ke dvěma tisícům a v USA dokonce k více než pěti tisícům. Například naši němečtí sousedé zaujímali s necelými 500 kamerami sedmé nejhorší místo, v přepočtu na počet obyvatel si ale vedli lépe než Češi. "Sledovat přímý přenos lze v České republice například z kamery na chodbě činžovního domu, nádvoří zámku v Litomyšli nebo náměstí v Poličce. Nezabezpečené kamery jsou i ve firmách, prodejnách, restauracích, skladištích nebo areálech průmyslových podniků či zábavních center," říká Adéla Denková z projektu Evropa v datech.

Hackeři často cílí na firmy
Web Insecam.org vznikl proto, aby upozorňoval na nezodpovědnost majitelů online kamer, kteří je nezabezpečili heslem nebo jiným adekvátním způsobem. Umožňuje sledovat záběry z více než 10 tisíc nezabezpečených kamer po celém světě. Jejich počet by mohl být ještě vyšší, web ale kvůli ochraně soukromí nezveřejňuje přenosy z bytů a kanceláří. "Lidé vědí, že svůj počítač mají chránit. Už si ale méně uvědomují, že na internet připojujeme stále více různých zařízení. A nejsou to jen uživatelé v domácnostech. Stále existuje mnoho firem, které si neuvědomují, že do sítě nezapojují jen notebooky, ale například i osvětlení nebo elektrické zámky. Pokud nedokážou zajistit ani jednoduché zabezpečení, budou pro sofistikované útoky snadným cílem. Navíc jsou mnohem ohroženější, hackeři zpravidla útočí tam, kde cítí, že mohou vydělat peníze," varuje Milan Habrcetl, bezpečnostní expert společnosti Cisco.

Nezabezpečený internet věcí
Nezabezpečená elektronika může v budoucnu napáchat velké škody. Počet podobných zařízení totiž roste s tím, jak se rozvíjí takzvaný internet věcí. Tímto názvem se označuje síť, ve které spolu navzájem nebo s člověkem může komunikovat a vyměňovat si data celá řada zařízení od chytrých spotřebičů přes počítače, televize, mobily a hodinky nebo třeba zdravotní pomůcky, až po zmíněné kamery či dětské chůvičky. Z dat, která chytrá zařízení využívají, může hacker například zjistit, kdy obyvatelé nejsou doma, sledovat polohu lidí nebo přímo ovládat některá zařízení.

Češi berou kyberkriminalitu méně vážně než většina Evropanů
Česko se v celosvětovém žebříčku vnímání kybernetických rizik umisťuje na nižších pozicích právě i kvůli vlažnému přístupu k zabezpečení v digitálním světě. Podle Eurobarometru z roku 2017 sice považovalo kyberkriminalitu za hrozbu pro Evropu 81 % Čechů, menší význam jí však přikládali už jen obyvatelé pěti dalších zemí EU. Například ve Finsku ji za závažnou hrozbu považovalo 96 % lidí. Společně se Slováky Češi také nejméně věří tomu, že se s častějším využitím internetu zvyšuje jejich šance stát se obětí kybernetického zločinu. Myslí si to 72 % Čechů a 71 % Slováků. Daleko silněji vnímají vzrůstající nebezpečí opět Finové (94 %). "Bezpečnost internetu věcí je často podceňována. Představte si ale situaci, kdy hacker napadne kameru, termostat, alarm nebo chytrý zámek od bytu. V tu chvíli je schopen ovládnout nejen váš počítač, ale částečně i váš život," doplňuje Marek Jílek, konzultant oddělení Risk Advisory společnosti Deloitte.

Češi přitom podle generálního ředitele společnosti Servodata přiznávají, že jsou málo schopni se v kybernetickém prostoru bránit. "Je o tom přesvědčeno pouze 16 % Čechů, což je po Polsku druhé nejnižší číslo v Evropě. Praxe takové postoje potvrzuje. Podíl Čechů, kteří uvádějí, že si během posledních dvanácti měsíců změnili heslo, je podprůměrný v každé kategorii. Ať už jde o e-mail, internetové bankovnictví, sociální sítě nebo e-shopy. V České republice však kyberkriminalita vzrostla za posledních sedm let téměř čtyřnásobně," upozorňuje Miroslav Kvapil.