Z vnitřních faktorů bude v tomto roce nízká nezaměstnanost nadále přispívat k průběžnému zvyšování mezd a tím i spotřeby domácností - to se mimo jiné projevuje v nárůstu cen neobchodovatelných statků (souvisejícím zejména s růstem cen nových bytů). Podstatný vliv bude nadále mít nárůst nákladů na bydlení (především ceny elektřiny, nájmů, zemního plynu) a růst dalších regulovaných cen. Mírně protiinflačně by měla naopak působit silnější česká koruna a nižší růst cen v EU.

Nejvyšší hodnoty meziročního indexu spotřebitelských cen bude v roce 2019 dosaženo přibližně na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, poté by měl postupně doznívat vliv vysokého růstu cen z druhého čtvrtletí 2018 a meziroční index se začne ve druhé polovině tohoto roku blížit k inflačnímu cíli ČNB.

Prognózu vývoje spotřebitelských cen využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné také pro odhad indexu, který slouží pro valorizaci částek životního a existenčního minima. Podle valorizační podmínky uvedené v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, vláda může částky životního minima a částku existenčního minima zvýšit svým nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud vzrostou skutečné náklady na výživu a ostatní základní potřeby

v rozhodném období alespoň o 5 %. Podle našich odhadů bude od 1. ledna 2020 naplněna podmínka pro řádnou valorizaci. Příslušný index by měl v rozhodném období dosáhnout výše cca 12,5 %.