"Chýnovská jeskyně patří ke 14 veřejnosti zpřístupněným jeskyním ČR. Ač se její objevení datuje rokem 1863, o zatopených částech této jeskyně víme až z 80. let minulého století. V letech 2017 - 2019 jsme zorganizovali řadu akcí s cílem ověřit možnosti využití nové metody mapování pomocí tzv. videogrammetrie. Výsledek nás i odbornou veřejnost příjemně překvapil," informuje ředitel Správy jeskyní ČR Lubomír Přibyl.

Ve finální fázi se během tří ponorů podařilo dvojici potápěčů velmi přesně zmapovat zatopené partie Chýnovské jeskyně. Odborná veřejnost díky nim objevila více než 220 metrů velmi členitých chodeb s převýšením až 43 metrů. Tato metoda představuje zásadní průlom v problematice mapování trvale zatopených podzemních prostor a do značné míry řeší obtíže, s nimiž se potýkají badatelé a potápěči na celém světě. Při tvorbě technologie byly využity zkušenosti realizačního týmu s mapováním v jeskyních a vytvářením technologických postupů pro dokumentaci kulturního dědictví. Speleopotápěčský průzkum a dokumentace těchto trvale zatopených prostor zde i nadále pokračuje.

Stejnou metodu v posledních letech použila organizace Geo-cz např. pro dokumentaci Pražského hradu, Českých korunovačních klenotů nebo relikviáře sv. Maura. První výsledky využití této metody při mapování Chýnovské jeskyně byly publikovány ve sborníku Speleofóra 2018 a v časopisu Ochrana přírody (1/2019).