V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně poklesla důvěra a vzrostl podíl nedůvěry u Jaroslava Faltýnka (pokles důvěry o 7 procentních bodů, zvýšení nedůvěry o 13 procentních bodů), menší negativní posuny byly zaznamenány též u Radima Fialy (pokles důvěry o 5 procentních bodů, nárůst
nedůvěry o 4 procentní body) a Jana Hamáčka (nárůst nedůvěry o 4 procentní body).

Naopak mírné zlepšení ve formě poklesu podílu nedůvěřujících se oproti poslednímu srovnatelnému šetření objevilo v případě Petra Gazdíka (pokles nedůvěřujících o 5 procentních bodů) a Romana Onderky (pokles nedůvěry o 4 procentní body).

Jak ukazují výsledky u všech zkoumaných představitelů nedůvěra více či méně výrazně, avšak vždy statisticky významně převážila nad podílem vyjadřované důvěry. Mezi zkoumanými představiteli politických stran se
relativně nejvyšší důvěře těší předseda hnutí ANO a současný premiér Andrej Babiš, jemuž důvěru v šetření vyjádřilo 38 % dotázaných při zřetelně nadpolovičním podílu nedůvěry (56 %). Na druhém místě z hlediska výše podílu důvěry se umístil předseda ČSSD, první místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček, jemuž "spíše důvěřují" tři desetiny (30 %) občanů a necelá polovina (46 %) mu naopak "spíše nedůvěřuje". Těsně za ním se z hlediska podílu důvěry umístil předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému důvěřuje 29 % občanů a 48 % nedůvěřuje.

S menším odstupem za nimi z hlediska podílu důvěry, avšak při značně variabilních podílech nedůvěřujících, následují v těsném sledu předseda hnutí SPD Tomio Okamura (24 % důvěřuje, 65 % nedůvěřuje), již bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek (23 % : 58 %), předseda KSČM Vojtěch Filip (22 % : 56 %), první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek (21 % : 57 %), již bývalý první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka (20 % : 46 %), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (19 % : 46 %) a předseda ODS Petr Fiala (19 % : 54 %). S menším odstupem za touto skupinou a s podílem důvěry zřetelně pod hranicí jedné pětiny se zařadil nyní již rovněž bývalý předseda hnutí STAN Petr Gazdík (16 % : 46%).

U zbylých sedmi zkoumaných představitelů parlamentních stran se pak důvěra pohybovala již pouze okolo hranice jedné desetiny. Mezi nimi jsou bývalý první místopředseda a aktuálně již nový předseda hnutí STAN Vít Rakušan (13 % : 27 %), první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová (12 % : 23 %), první místopředsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová (12 % : 29 %), statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka (12 % : 35 %), první místopředseda hnutí SPD Radim Fiala (12 % důvěřuje : 47 % nedůvěřuje), první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija (10 % : 39 %) a první místopředseda KSČM Petr Šimůnek (7 % : 23 %). V této skupině se vyskytují vesměs představitelé politických stran, které veřejnost z velké části buď vůbec nezná, nebo je neumí posoudit, v případě Olgy Richterové a Petra Šimůnka podíly těch, kdo je neznají, tvoří nadpoloviční většinu.

Vyjádření důvěry politikům
Babiš 38 %
Hamáček 30 %
Bartoš 29 %
Okamura 24 %
Bělobrádek 23 %
Filip 22 %
Faltýnek 21 %
Jurečka 20 %
Pospíšil 19 %
P. Fiala 19 %
Gazdík 16 %
Rakušan 13 %
Richterová 12 %
Pekarová Adamová 12 %
Onderka 12 %
R. Fiala 12 %
Udženija 10 %
Šimůnek 7 %

Pokud jde o to, kterým politikům lidé nejvíce nedůvěřují, v čele v tomto ohledu stojí s 65 % nedůvěřujících Tomio Okamura, za nímž s nevelkými odstupy a podíly nedůvěry převyšujícími úroveň jedné poloviny následují Pavel Bělobrádek (58 %), Jaroslav Faltýnek (57 %), Vojtěch Filip a Andrej Babiš (shodně 56 %) a Petr Fiala (54 %).

Těsně pod 50 % se pohybují podíly nedůvěry u Ivana Bartoše (48 %), Radima Fialy (47 %), Petra Gazdíka, Jiřího Pospíšila, Mariana Jurečky a Jana Hamáčka (u všech shodně 46 %). Za nimi pak s odstupem a s podílem nedůvěry necelých dvou pětin následuje Alexandra Udženija (39 %). Romanu Onderkovi vyjadřuje nedůvěru o málo více než třetina (35%) dotázaných. Více než čtvrtina nedůvěřuje Markétě Pekarové Adamové (29 %) nebo o Vítu Rakušanovi (27 %), necelá čtvrtina nedůvěřuje Petru Šimůnkovi (23 %) a Olze Richterové (23 %)