Lidé s cukrovkou patří v souvislosti s chřipkovým onemocněním do rizikové skupiny. Mají až šestinásobně větší pravděpodobnost, že se chřipkou nakazí. Navíc se s ní ve srovnání se zdravou populací celkově hůře vypořádávají. "U diabetu hraje hlavní roli glukóza, nejdůležitější a nenahraditelný zdroj energie pro všechny buňky lidského těla, se kterou organismus nemocného diabetika neumí správně hospodařit. V důsledku toho se zvyšuje její hladina v krvi, ovlivňuje se přeměna živin v těle (tuky, bílkoviny) a celkově se snižuje odolnost imunitního systému. To pak vede k větší náchylnosti pacienta s diabetem k infekcím," říká MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, PhD., diabetoložka z Interní kliniky FN Motol.

Hladinu cukru v krvi (glykémii) však zvyšuje i samotná chřipková infekce, která může způsobit další zdravotní komplikace. Přesáhne-li množství glukózy v krvi tzv. ledvinný práh, tělo se jejího nadměrného množství začne zbavovat vylučováním do moči. Spolu s cukrem odchází z těla i voda, což má za následek nadměrné močení, žízeň, úbytek na váze, únavu, špatnou výkonnost a spavost. V případě, že na tyto projevy pacient nezareaguje, tělo bude stále více strádat a začne využívat náhradní zdroje energie - tuky. Chemické spalování tuků však není pro organismus prospěšné, protože při něm vznikají odpadní látky kyselé povahy, tzv. ketolátky. Tělo je začne hromadit, okyselovat se (tzv. ketoacidóza), což vede ke zvracení a dalšímu odvodňování. Celý proces může skončit až diabetickým kómatem, tedy velmi vážným stavem ohrožujícím život.

Glykémii řídí látka zvaná inzulín, která se běžně tvoří přirozenou cestou ve slinivce břišní. Diabetici však trpí buď jeho absolutním nedostatkem (cukrovka 1. typu), nebo relativním nedostatkem (cukrovka 2. typu), kdy je uvolňování inzulínu narušeno a jeho účinnost v organismu snížena. "Ani chřipka funkci inzulínu neprospívá. Pro tělo pacienta totiž představuje stres, při němž se vylučují hormony působící opačně než inzulin, a přispívají tak k okyselení organismu. Diabetikům při chřipce hrozí i hyperglykemický stav, tj. závažná akutní komplikace diabetu s velmi vážnou prognózou," doplňuje MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, PhD. Nebezpečné jsou rovněž infekce hrudníku, z nichž se může rozvinout pneumonie. Vzácněji se může objevit tonzilitida (akutní zánět mandlí), meningitida (zánět mozkových blan) a encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku).

Předejít všem komplikacím lze pravidelným očkováním proti chřipce. Diabetici ho mají plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pokud je jejich onemocnění farmakologicky řešeno. Očkování dokáže výrazně snížit výskyt chřipkového onemocnění a bylo prokázáno, že např. u pacientů s diabetem 2. typu ve věku 18-64 let dokáže zabránit případné hospitalizaci až z 58 %.8 Vakcína totiž aktivuje imunitní systém, tělo si vyrobí protilátky a posléze při setkání s živým chřipkovým virem dokáže spustit rychlou obrannou reakci, která virus zneškodní.