Mezi lety 2006 a 2015 docházelo v České republice k postupnému snižování nemocnosti klíšťovou encefalitidou. Od roku 2016 však odborníci zaznamenávají nárůst nemoci. Zatímco v roce 2016 bylo zaznamenáno 565 onemocnění, na konci roku 2018 bylo diagnostikováno téměř 700 nových případů. Nárůst počtu onemocnění je z části způsoben vlažnějším přístupem pacientů k prevenci.

V roce 2018 se nepatrně snížil zájem o příspěvek na očkování proti této nebezpečné nemoci. "ZP MV ČR poskytuje svým klientům v rámci fondu prevence příspěvky na různé typy očkování. U klíšťové encefalitidy je prevence v podobě očkování nejefektivnější ochranou a my na ni přispíváme i v roce 2019 částkou 500 Kč, dětem pak až 1000 Kč. Loni tohoto příspěvku využilo přibližně 37 000 klientů a pojišťovna jim na toto očkování přispěla celkem 19,4 milionu Kč," uvedla Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR. Potvrdila, že v meziročním srovnání se výdaje pojišťovny z fondu prevence na toto očkování víceméně nemění. "V roce 2017 ZP MV ČR na očkování proti klíšťové encefalitidě vydala 19,8 milionu Kč tedy o 400 tisíc více než loni," upřesňuje Kadečková.

Ideální čas na očkování
Odborníci doporučují zahájit vakcinaci v chladnějších měsících roku. Aby byli pacienti chráněni již během letošní klíšťové sezony, je vhodné začít s očkováním v nejbližších dnech. Nejčastější výskyt klíšťat připadá na přelom května a června. Účinnost vakcíny proti klíšťové encefalitidě přesahuje 99 %. Průběh očkování se skládá z aplikování tří dávek a je možné ho podstoupit u praktického lékaře či v očkovacím centru. Po první dávce následuje s odstupem 1 až 3 měsíců aplikace druhé dávky, přičemž u 98 % populace se již v tento moment vytváří účinné protilátky. Přeočkování v podobě třetí dávky následuje tři čtvrtě až celý rok po absolvování druhé aplikace.

Ráj klíšťat
Infikovaná klíšťata se vyskytují ve všech regionech České republiky, a to nejen na loukách a v lesích, jak se mnozí často mylně domnívají, ale stále častěji také v městských parcích. Za ohniskové lokality odborníci dlouhodobě označují oblast jižních Čech, Podyjí a Posázaví. V posledních letech je však zřejmé rozšíření tohoto onemocnění i do oblastí s vyšší nadmořskou výškou, např. severozápadních Čech či severní Moravy.