Co je to hormonální stimulace?
V případě přirozeného a bezproblémového cyklu dozrává ve vaječníku ženy každý měsíc jedno vajíčko. Pokud však žena chce podstoupit IVF léčbu, je nezbytné, aby vajíček dozrálo současně více - toho lze docílit právě díky hormonální stimulaci, která se v dnešní době provádí pomocí dvou typů léků. "Novější a moderní metodu představují rekombinantní preparáty, které jsou u pacientek velice oblíbené, a to především díky své účinnosti a snadné aplikaci pomocí injekčního pera. Na přání klientky je však možné zvolit i levnější variantu, kterou představují tzv. urinární léky získávané z moči menopauzálních žen. Jedná se také o kvalitní přípravky, avšak nemůžeme u nich plně zajistit výsledek stimulace, tak jako v případě rekombinantních léků," vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. z Repromedy.

Jak hormonální stimulace probíhá?
Léky se začínají podávat obvykle druhý až třetí den cyklu, s jejichž první aplikací vždy pacientce pomáhá zdravotní sestřička, která jí vše potřebné ukáže. Pak už může žena pokračovat s dávkováním hormonů sama z domu a to po dobu deseti až dvanácti dní. I přestože se tedy jedná o na první pohled pohodlnou variantu, mohou se s celým procesem samozřejmě pojit i určité obavy, zda žena vše zvládne bez problémů. "Ženy si sice hormony aplikují samy doma, ale celý průběh stimulace je současně sledován lékařem, kdy žena musí v několikadenních intervalech docházet na kontrolu ultrazvukem. Díky němu se lékař vždy ujistí, že folikuly narůstají správně. Jakmile je vše připraveno, následuje v krátkodobé celkové anestezii odběr vajíček, která jsou ještě ten den oplozena spermiemi a vznikají tak embrya," objasňuje celý proces MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Kvalitu i počet odebraných vajíček ovlivňuje velké množství faktorů, ale většinou se podaří z folikulární tekutiny získat okolo osmi až dvaceti vajíček.

Co když je pro mě hormonální stimulace riziková?
V některých případech může být užívání hormonálních léků pro ženu rizikové, například při těžkém syndromu polycystických ovarií (PCOS), který přímo aplikaci hormonů vylučuje. V takovém případě je pak vhodné využít metodu IVM neboli in-vitro maturaci oocytů. Ta probíhá buď úplně bez hormonálních preparátů nebo za velmi nízkého dávkování. "Na rozdíl od klasické stimulace, kdy jsou ženě odebírána už zralá vajíčka, v případě IVM získáváme vajíčka nezralá. Ta pak po dobu 24 až 48 hodin dozrávají v laboratorních podmínkách pod dohledem embryologa. Dozrálá vajíčka jsou následně oplozena mikromanipulačními technikami a stejně jako při klasickém IVF vznikají embrya, která lze podrobit genetickým testům nebo zamrazit a použít je v budoucnu," popisuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. IVM tedy dokáže významně zvýšit bezpečnost léčby u rizikových pacientek, které by jinak nemohly umělé oplodnění podstoupit.