O kvalitu se více zajímají soukromí investoři
Kvalita materiálů a prvků používaných na stavbě zajímá soukromé investory v 89 %. Oproti tomu veřejných investorů se o kvalitu použitých materiálů zajímá asi 75 %.2. "Tento rozdíl je daný hlavně tím, že soukromí investoři většinou už při zadávání zakázky velmi dobře vědí, jaké materiály či prvky chtějí použít a dokáží své požadavky přesně specifikovat," uvádí Holý, ze společnosti Otherm. Například ve výrobě oken se požadavky investorů mění. Zatímco před deseti až patnácti lety, investoři preferovali cenu na úkor kvality, nyní se situace začíná obracet: "Lidé si raději připlatí za kvalitu, co vydrží desítky let, než aby sice ušetřili polovinu, ale za deset let měnili okna znovu," dodává Holý.

Bezpečnost za úsporu vymění 7 % investorů
Z důvodu nepřiměřeně nízké ceny požadované investorem v minulosti již odmítlo nějakou zakázku 89 % stavebních společností. Téměř polovina (48 %) stavebních společností by nikdy nesnížila standart kvality materiálu za úsporu. U třetiny společností dochází k takovému snížení standardu kvality zřídkakdy. Kritické je, že 7 % společností takové snižování kvality uskuteční často, a to i na úkor přímé bezpečnosti stavby. 2.

Výstavba v Česku stále roste
Během 1. čtvrtletí roku 2018 vzrostl počet dokončených bytů meziročně 18, 9 % tj. 6 907 bytů. V rodinných domech je narůst dokončených bytů větší o 26,7 %. V bytových domech o 18,2 %. Podlahová plocha nových budov povolených v 1. čtvrtletí 2018 činila 1 449 tis. m2, což v meziročním srovnání znamenalo pokles o 1,5 %. Podlahová plocha povolených bytových budov vzrostla o 5,4 %, nebytových budov klesla o 7,5 %.1.
Nekvalitní výrobci si našli novou "fintu"

Výrobci a dovozci nekvalitních produktů hledají stále nové cesty ke koncovému zákazníkovi. A stejně jako v mnoha jiných případech sází na nízkou informovanost spotřebitelů. Příkladem může být český "oknařský" trh, které obrat zhruba 6 až 7 miliard korun ročně. Velký podíl na našem trhu historicky tvořila tzv. "polská okna" - levná, plastová okna s velmi špatnou životností, často nekvalitně namontovaná. I když se s růstem platů a lepší životní úrovní čeští zákazníci začínají zajímat o kvalitu, vzniká v poslední době nový trend: "Prodejci polských oken se schovávají za české společnosti s ručením omezením. Téměř každý třetí zákazník tedy neví, jaká okna si koupil," dodává Petr Mikel regionální ředitel Otherm. Další problémem na českém trhu jsou podle Tomáše Novobilského z firmy Otherm Frýdek Místek, firmy bez produktového a vývojového zázemí, které prodávají zastaralá řešení a schovávají se za léta zkušeností: "Tito prodejci a výrobci tvrdí, že okna dělají již 20 let. Tím vysvětlují odbornost. Jenže za posledních 5 let se tak změnili preference zákazníků, technická náročnost a zpřísnili normy, že bez právě produktového a vývojového zázemí nelze dnes kvalitní okna konstruovat, vyrábět a montovat,". Obecným problémem na českém trhu je nízká úroveň marží z prodeje oken, díky kterým zaniká střední cenová vrstva, na trhu pak zůstávají jen tzv. low cost třída (levná, nekvalitní okna) a naopak velmi kvalitní, dražší dodavatelé. Pozitivními aspekty jsou zvyšující se tlak na šedou zónu (hranice mezi legálními ekonomickými aktivitami a černým trhem), který tzv. " řemeslníkům bez papírů" zmenšuje nespravedlivou konkurenční výhodu a postupné probírání se stavebnictví z recese. Podle Petra Holého lze čekat, že se objem českého trhu s okny vrátí na 7 miliard, kde byl ještě v roce 2015.