V době, kdy je na stolci sv. Vojtěcha arcibiskupem pražským Josef kardinál Beran, tvoří na podnět Spolku pro dostavbu katedrály a s požehnáním pana kardinála vítězka soutěže ak. sochařka Karla Vobišová zadání náhrobku sv. Vojtěcha a oltáře, sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly. V roce 1947 jeho sádrový model umísťuje do katedrály. A tak stejně jak byl po nástupu komunistického režimu kardinál Beran internován, tak model sousoší vystavený v katedrále musel být v roce 1948 odtud odstraněn. Sdílel obdobný osud, vyhoštění z katedrály. Vrací se však zpět, a ne náhodou v den započaté repatriace kardinála Berana, 19. dubna 2018.

Naplňuje se tak záměr autorky sousoší, které zachycuje moment vzkříšení sv. Vojtěcha, prvního českého svatého biskupa pražského, a ten z věčného života žehná příchozím. Svědky tohoto úžasu jsou Radla, jeho učitel, benediktin, pozorující zářivou tvář sv. Vojtěcha, a sv. Radim, budoucí první polský arcibiskup, patřící do nebes, odkud záře vychází. Navazuje se tak na ideu stavitelů katedrály, kteří ji budovali v ose kříže, jež spojuje hroby patronů, sv. Víta, sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda.

Tyto události a jejich symboly k nám hovoří jasnou řečí mučedníků krve i ducha, zásadním velikonočním sdělením naší katedrály: SKRZE KŘÍŽ SPASITEL VYKOUPIL SVĚT.