Práce Jiřího Matyáše z FIT VUT v Brně si všimla, že počítače v současné době fungují natolik přesně, až je to až v některých případech zbytečné. I když záměrně povolíme chybovost výpočtu, uživatel si toho nemá šanci všimnout, neboť budou pod jeho rozlišovací schopnost. "Lajdácké výpočty" však umožní šetřit výpočetní výkon, a tím i snižovat spotřebu. Reálně to může znamenat, že nové mobilní telefony budou mít se stejnými bateriemi dvojnásobnou výdrž.

"Na světě se tímto problémem zabývá několik desítek výzkumných skupin. Já jsem však první, kdo dokázal spojit dva přístupy a dosáhnout díky toho zatím nejlepšího výsledku. Naše závěry jsme prezentovali například v Kalifornii, na práci budu pokračovat v doktorském studiu. Smysl by pak dávalo si výzkum patentovat, výrobu mnou navržených obvodů by pak mohly zajišťovat technologické společnosti," uvádí Matyáš.

Druhé místo obsadil Jakub Mačina z FIT Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Jeho projekt řešil zvýšení úspěšnosti studentů online kurzů, a to pomocí chytrého propojování studentů hledajících odpovědi na své otázky a těch, kteří odpovědět dovedou. I ty největší e-learning platformy se totiž potýkají s velkým množstvím nedokončených kurzů. Projekt je navíc využitelný také v jiných oblastech, například v komunikaci firem se zákazníky.

"Tuto práci jsme ověřili ve spolupráci s Harvardovou univerzitou na vzorku 4600 studentů z celého světa. Náš program dokázal zapojit více studentů, doručit jim přesnější otázky i následné odpovědi. Projekt rozvíjím jako open source, takže s ním kdokoli může dále pracovat," zmiňuje Mačina.

Třetí místo patří Ondřeji Hubáčkovi z FEL ČVUT. Jeho práce dosáhla pozoruhodných výsledků při internetovém sázení. Vytvořil algoritmus, který dokázal překonat ve svém rozhodování bookmakera.

"Největší možnosti vidím v takzvaných sázkových burzách, kde se může člověk postavit jak do role sázejícího, tak do role sázkové kanceláře. Ty totiž pro sázkaře nabízí rovnější prostředí než sázkové kanceláře," zmiňuje Hubáček a dodává, jak vidí budoucnost projektu. "Pokračuji na doktorském studiu a téma mé dizertační práce se bude opírat o dosažené výsledkem. Cílem by měl být program, který dokáže nejen predikovat výsledky sportovních utkání, ale třeba i hodnotu hráčů. Prozatím jsem určil jen prediktivní model, ale do budoucna bych chtěl právě pomocí strojového učení tento model naučit sázecí strategii."

Tomáš Krátký ze společnosti Profinit, která zastupuje v soutěži soukromý sektor, chválí především aplikovatelnost řešení do praxe.
"Letošní práce bez přehánění nabídly řešení s velkým potenciálem, která jsou z mého pohledu s minimálními úpravami uplatnitelná v praxi. Pro mě byl letošní ročník jen dalším důkazem, že česká computer science je na velmi vysoké úrovni," dokončuje Krátký.

Že ročník 2017 patří mezi jedny z nejsilnějších zmiňují s potěšením i samotní organizátoři.
"Letošní ročník měl velmi vysokou úroveň, jednotliví finalisté byli vyrovnaní, takže rozhodnutí nebylo jednoduché. Není bez zajímavosti, že diplomové práce odrážely nejnovější světové trendy computer science. Většina z nich využívala pro řešení svých problémů evoluční algoritmy, strojové učení nebo umělou inteligenci. Je skvělé vidět, že studenti, a především vedoucí jejich prací dokáží spoluurčovat světové trendy," zmiňuje docent Jaroslav Zendulka z VUT v Brně, který je garantem pro letošní 7. ročník soutěže IT SPY.
"Je potěšitelné, že většina autorů bude pokračovat v doktorském studiu, své práce mohou dále vědecky rozvíjet a jejich projekty navíc mají možnost praktického využití."